Anglický tovární systém

Karel Marx

Anglický tovární systém

Londýn 10. dubna 1857

Zprávy továrních inspektorů ve Spojeném království za rok 1856 obsahují podrobné přehledy k tovární statistice, jako je počet továren, množství používaných koňských sil, množství strojů a počet osob zaměstnaných ve výrobě. Podobné přehledy byly sestavovány na příkaz Dolní sněmovny také vletech 1835, 1838 a 1850; potřebné informace se získávaly z výkazů, které vyplňovali majitelé továren. Máme tak dostatek podkladů k porovnání různých období továrního systému, který však podle platných zákonů zahrnuje pouze ty továrny, kde se při výrobě textilií používá páry nebo vodního pohonu.

Nejpříznačnějším rysem sociálních dějin Spojeného království v uplynulých šesti letech je bezpochyby rychlé rozšiřování tohoto systému.

Dále uvedená čísla udávají počet továren v letech, kdy byly vypracovány poslední tři zprávy.

	1838	1850	1856
Továrny na zpracování bavlny	1819	1932	2210
Továrny na zpracování vlny	1322	1497	1505
Továrny na zpracování česané příze	416	501	525
Továrny na zpracování lnu	392	393	417
Továrny na zpracování hedvábí	268	277	460
———————————————
Celkem	4217	4600	5117

Průměrný vzrůst počtu továren, který v letech 1838 až 1850 činil ročně 32 továrny, se v letech 1850 až 1856 téměř ztrojnásobil, neboť dosahoval průměru 86 továren ročně. Analýza celkového růstu v jednotlivých obdobích je uvedena v této tabulce:

Celkový přírůstek od roku 1838 do roku 1850 (v procentech)		Celkový přírůstek od roku 1850 do roku 1856 (v procentech)
Továrny na zpracování bavlny	6	Továrny na zpracování bavlny	14,2
Továrny na zpracování vlny	13	Továrny na zpracování vlny	0,5
Továrny na zpracování česané příze	20	Továrny na zpracování česané příze	4,7
		Továrny na zpracování lnu	6,1
		Továrny na zpracování hedvábí	66,0

Z této tabulky vyplývá, že v prvním období se přírůstek omezoval na továrny zpracovávající bavlnu, vlnu a česanou přízi, zatímco v druhém období zahrnoval i továrny na zpracování lnu a hedvábí. Poměr, v jakém se různá odvětví podílejí na celkovém vzrůstu, se v těchto dvou obdobích také liší. V letech 1838 až 1850 dochází k největšímu zvýšení v průmyslu česané příze a vlny; v období 1850 až 1856 se však průmysl zpracovávající vlnu téměř nemění, a tempo růstu v průmyslu česané příze se snížilo na čtvrtinu. Bavlna a hedvábí v druhém období předhánějí naproti tomu ostatní odvětví, výroba hedvábí je na prvním místě z hlediska relativního přírůstku a bavlnářská výroba je na prvním místě z hlediska absolutního přírůstku.

Místa, kde nastalo takové rozšíření, se značně měnila, a přitom docházelo k jakémusi přelévání z jedné části země do druhé. Současně s všeobecným růstem průmyslu se však v určitých místech počet továren zmenšuje a v mnoha hrabstvích a městech dokonce dosavadní továrny úplně zanikají. Všeobecný zákon, kterým se tyto změny — pokles i růst — řídí, je týž zákon, který působí na všechna odvětví moderního průmyslu — zákon koncentrace. Proto Lancashire a přilehlé části Yorkshiru, které jsou hlavním střediskem bavlnářského průmyslu, přetáhly k sobě tento průmysl i z ostatních částí království. Počet továren na zpracování bavlny v Lancashiru a Yorkshiru vzrostl v letech 1838 až 1856 o 411, avšak v hrabstvích Lanark (Glasgow), Rcnfrew (Paisley) a Antrim se zmenšil o 52. Tak se také koncentruje průmysl na zpracování vlny v Yorkshiru; zatímco zde přibylo dvě stě nových továren na zpracování vlny, klesl ve stejné době počet těchto továren v Cornwallu, Dcvonshiru, Gloucestershiru, Monmouthu, Somersetu, Wiltshiru, Walesu a Clackmannanu o 82. Průmysl česané příze se téměř výhradně soustřeďuje v Yorkshiru; v tomto hrabství přibylo 107 továren. Průmysl na zpracování lnu se dnes mnohem silněji rozvíjí v Irsku než v kterékoli jiné částí Spojeného království; jenže přírůstek 59 továren na zpracování lnu v Antrimu, Armaghu, Downu a Tyronu je doprovázen poklesem o 31 továren v Yorkshiru, o 9 v Devonshiru, Dorsetshiru a Gloucestershiru a o 18 ve Fifeshiru. V Cheshiru, Derbyshiru, Nottinghamshiru a Gloucestershiru přibylo 76 továren na hedvábí, ale přitom jich v Somersetu ubylo 13. V některých případech je pokles v jednom výrobním odvětví nahrazen růstem jiného, takže by se zdálo, že průmyslové přesuny pouze rozhodněji uskutečňují zásadu dělby práce ve velkém měřítku. A přece tomu tak celkově není: rozvoj továrního systému směřuje spíš k zavedení dělby mezi průmyslovými a zemědělskými oblastmi. V Anglii například jižní hrabství, Wiltshire, Dorsetshire, Somerset a Gloucestershire, rychle ztrácejí svůj tovární průmysl, zatímco severní hrabství, Lancashire, Yorkshire, Warwickshire a Nottinghamshire, posilují svůj průmyslový monopol. Z celkového počtu 900 nových továren ve Spojeném království v letech 1838 až 1856 připadá jen na Lancashire 360, na Yorkshire 344, na Warwickshire 71 a na Nottinghamshire 46; k zvýšení v obou posledních hrabstvích došlo proto, že byly zavedeny zdokonalené stroje ve dvou speciálních výrobních odvětvích — bylo použito parní síly u stávků na pletení punčoch v Nottinghamu a při tkaní stuh, v Coventry.

Musíme rozlišovat mezi zvýšením počtu továren a zvýšením počtu používaných koňských sil, neboť tento počet nezávisí jen na vzniku nových továren, ale také na instalaci výkonnějších strojů ve starých továrnách, na nahrazování vodního pohonu parním strojem, na zavádění parní síly vedle vodního kola a na jiných podobných zlepšeních. Následující tabulka obsahuje porovnání nominální pohonné síly továren v letech 1838, 1850 a 1856:

Počet koňských sil používaných v továrnách Spojeného království

		1838
	Parní síla	Vodní síla	Celkem
Továrny na zpracování bavlny	46 826	12 977	59 803
“ “ “ vlny	11 525	9 092	20 617
“ “ “ česané příze	5 863	1 313	7 176
“ “ “ lnu	7 412	3 677	11 089
“ “ “ hedvábí	2 457	927	3 384
——————————————
Celkem	74 083	27 986	102 069
		1850
	Parní síla	Vodní síla	Celkem
Továrny na zpracování bavlny	71 005	11 550	82 555
“ “ “ vlny	13 455	8 689	22 144
“ “ “ česané příze	9 890	1 625	11 515
“ “ “ lnu	10 905	3 387	14 292
“ “ “ hedvábí	2 858	853	3 711
——————————————
Celkem	108 113	26 104	134 217
		1856
	Parní síla	Vodní síla	Celkem
Továrny na zpracování bavlny	88 001	9 131	97 132
“ “ “ vlny	17 490	8 411	25 901
“ “ “ česané příze	13 473	1 431	14 904
“ “ “ lnu	14 387	3 935	18 322
“ “ “ hedvábí	4 360	816	5 176
——————————————
Celkem	137 711	23 724	161 435

Ačkoli je zvýšení pohonné síly, jak je zřejmé z uvedených čísel, neobyčejně veliké — o 59 366 koňských sil od roku 1838 do roku 1856 — je nicméně mnohem nižší, než je faktické množství další pohonné síly, jíž lze použít a jíž se také používá pro výrobní účely. Všechna čísla uvedená v přehledu se týkají pouze nominální síly parních strojů a vodních kol, a ne síly, jež se skutečně využívá nebo se může využívat. Moderní parní stroj o 100 koňských silách může vyvinout mnohem větší sílu než dříve, a to díky zdokonalenému mechanismu, zlepšené konstrukci a zvětšenému obsahu parnich kotlů atd. Jeho nominální síla se tedy může považovat pouze za ukazatele, ze kterého se dají vypočítat jeho reálné možnosti. Civilní inženýr pan Nasmyth vysvětluje povahu nedávných zdokonalení parního stroje, umožňujících, aby stejný stroj vykonal více práce při menší spotřebě paliva, a shrnuje pak výsledky takto:

„Na jednotku váhy parního stroje dostáváme nyní v průměru nejméně o 50 % více práce, a v mnoha případech tytéž parní stroje, které při omezené rychlosti 220 stop za minutu vyvíjely dříve 50 koňských sil, dosahují nyní přes l00.“^{^[185]}

Srovnáme-li růst počtu koňských sil s růstem počtu továren, bude nám zcela zřejmé, že dochází ke koncentraci průmyslu na zpracování vlny v několika málo rukou. Ačkoli v roce 1856 bylo jen o 8 továren na zpracování vlny víc než v roce 1850, zvýšila se síla strojů používaných v těchto továrnách za tutéž dobu o 3757 koňských sil. Stejná tendence ke koncentraci se zřejmě uplatňuje i v přádelnách bavlny, česané příze a lnu. Počet vřeten ve Spojeném království činil roku 1850 25 638 716 a v roce 1856 33 503 580; přitom měla každá přádelna tento průměrný počet vřeten:

	1850	1856
Přádelny bavlny	14 000	17 000
“ česané příze	2 200	3 400
“ lnu	2 700	3 700

V tkalcovnách směřuje sice tendence zřejmě k tomu, aby se rozšířila výroba mezi mnoho majitelů, spíše než k tomu, aby se koncentrovala v několika rukou; celkový počet stavů byl 369 205 v roce 1856 ve srovnání s 301 445 v roce 1850; přitom průměrný počet stavů u jednotlivých továrníků je v roce 1856 nižší než v roce 1850. Tuto zdánlivou odchylku od všeobecné tendence britského továrního systému můžeme ovšem snadno objasnit tím, že do tkalcovství se tovární systém začal zavádět poměrně nedávno a že ještě úplně nevytlačil systém ručních stavů. Roku 1836 se parní síly používalo téměř výhradně pro bavlnářské stavy nebo pro výrobu tkanin s příměsí bavlny; ale už za několik let došlo k rychlému vzestupu počtu mechanických stavů pro výrobu všech druhů tkanin — vlněných, z česané příze, lněných a hedvábných — a tento růst pokračuje až do dneška. Následující přehled ukazuje, jak se zvýšil počet mechanických stavů od roku 1836.

	1836	1850	1856
Tkalcovny bavlny	108 751	249 627	298 847
“ vlny	2 150	9 439	14 453
“ česané příze	2 969	32 617	38 956
“ hedvábí	1 714	6 092	9 260
“ lnu	209	3 670	7 689
——————————————
Celkem	115 793	301 445	369 205

Zvýšení počtu bavlnářských stavů bylo důsledkem rozšíření tohoto odvětví, a ne důsledkem použití mechanické síly při výrobě tkanin, které se dříve tkaly pouze ručně; u jiných výrobků se nyní používá mechanické síly i tam, kde se jí dosud používalo málo — při tkaní koberců, stuh a plátna. Použití mechanické síly k česání vlny, jež se velmi rozšířilo od zavedení česacího stroje, zejména stroje Listerova, vedlo však také k tomu, že velký počet lidi ztratil práci.

Stupeň vzestupu produktivní síly jasně vyplyne ze srovnání údajů o vývozu. Roku 1850, kdy bylo v provozu 1932 továren na zpracování bavlny, činila průměrná hodnota bavlněných výrobků příze, vyvezených za tři roky končící 5. lednem 1850, zhruba 24 600 000 liber št. Kdyby 2210 továren na zpracování bavlny, které byly v provozu roku 1856, zhotovovalo tkaniny nebo přízi jen ve stejném poměru jako továrny v roce 1850, činila by hodnota vývozu 28 000 000 liber št. Průměrná hodnota tohoto vývozu ve třech letech končících 31. prosincem 1855 činila však asi 31 000 000 liber št. Podobně je tomu v továrnách na zpracování vlny a česané příze. Vidíme tedy, že zatímco množství strojů poháněných v průměru jednou koňskou silou značně vzrostlo, zůstal počet zaměstnaných osob připadajících na jednu koňskou sílu stejný, a to průměrně čtyři osoby. Vyplývá to z následující tabulky:

Celkový počet zaměstnaných osob

	1838	1850	1856
Tkalcovny bavlny	259 104	330 924	379 213
“ vlny	54 808	74 443	79 091
“ česané příze	31 628	79 737	87 794
“ lnu	43 557	68 434	80 262
“ hedvábí	34 303	42 544	56 137
——————————————
Celkem	423 400	596 082	682 497

Celkový počet pracujícího obyvatelstva — 682 497 lidí — se zdá opravdu nízký, uvážíme-li, že jen počet ručních tkalců a jejich rodin v roce 1838 dosahoval asi 800 000 lidí. Následující tabulka ukazuje v procentech vzájemný poměr jednotlivých kategorií dělníků zaměstnaných ve výrobě:

	Děti do 13 let	Chlapci od 13 do 18 let	Ženy nad 13 let	Muži nad 18 let
————————————————————————————
1838	5,9	16,1	55,2	22,8
1850	6,1	11,5	55,9	26,5
1856	6,6	10,6	57,0	25,8

V letech 1838 až 1850 se počet zaměstnaných dětí zvýšil, ne však úměrně k všeobecnému zvýšení počtu dělníků. Počet zaměstnaných dětí v letech 1850 až 1856 vzrostl velmi značně a dosáhl čísla 10 761, z nichž 9655 pohltil průmysl na zpracování bavlny. Je ještě na místě dodat, že lidumilný zákon z roku 1844 dovoluje, aby děti byly zaměstnávány v továrnách od osmi let, zatímco do té doby bylo nezákonné zaměstnávat děti mladší devíti let.^{^[186]}

Napsal K. Marx 10. dubna 1857
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čis. 4999 z 28. dubna 1857

Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:

185 Marx cituje dopis inženýra Nasmythe z listopadu 1852 továrnímu inspektorovi Leonardu Hornerovi, uveřejněný v „Reports ot the Inspectors ot Factories to Her Majestyʼs Principal Secretary ot State for the Home Department for the Half Year ending 3lst October 1856“, Londýn 1857.

186 Zákon, který zakazoval dětem mladším 9 let pracovat v továrnách na zpracování bavlny, vlny, lnu a hedvábí, přijal parlament roku 1833.