Karel Marx a Bedřich Engels
Postavení stran v Kolíně
Kolín 16. června. Před několika dny se tu konaly doplňovací volby, které jsou nejpádnějším důkazem toho, jak velice se změnilo postavení stran od všeobecných voleb.[53]
Pan policejní ředitel Müller, náhradník pro Frankfurt, byl zvolen v Gummersbachu za poslance do Berlína.
Volilo se mezi třemi kandidáty. Katolická strana kandidovala pana Pellmanna, konstituční strana (Měšťanský spolek[54]) pana advokáta Faye, demokratická strana pana advokáta Schneidera II, předsedu (stollwerkovské) Demokratické společnosti[55].
Při prvním hlasování (hlasovalo 140 volitelů) dostal pan Fay 29 hlasů, pan Pellmann 34 hlasy, pan Schneider 52 hlasy. Ostatní hlasy byly roztříštěny.
Při druhém hlasování (139 hlasů) dostal pan Fay 14 hlasů, pan Pellmann 59, pan Schneider 64 hlasy. Demokratická strana měla tedy stále ještě rostoucí většinu.
Konečně při třetím hlasování (138 hlasů) nedostal pan Fay už ani jediný hlas. Pan Schneider dostal 55 hlasů, pan Pellmann 75. Pánové z Měšťanského spolku dali tedy ze strachu před stollwerkovci své hlasy katolickému kandidátu.
Tato hlasování dokazují, jak velice se u nás změnila nálada veřejnosti. V hlavních volbách měli demokraté všude menšinu. V těchto doplňovacích volbách se demokratická strana ukázala nesporně jako nejsilnější ze tří stran, jež se účastnily volebního boje, a mohla být poražena pouze nepřirozenou koalicí obou ostatních. Nemáme katolické straně za zlé, že tuto koalici přijala. Zdůrazňujeme pouze skutečnost, že konstitucionalisté zmizeli.
Napsáno 16. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 18 z 18. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
53 V článku se srovnávají výsledky doplňovacích voleb do frankfurtského Národního shromáždění, které se konaly v Kolíně 14. června 1848, s výsledky všeobecných voleb do tohoto shromáždění, jež se konaly 10. května.
54 Měštanské spolky (Bürgervereine), jež vznikaly po březnové revoluci v Prusku, byly organisace umírněných buržoasních živlů, které si kladly za úkol zachovat "zákonnost" a "pořádek" v rámci konstituční monarchie a bojovat proti "anarchii", tj. proti revolučně demokratickému hnuti.
55 Demokratická společnost v Kolíně, která pořádala své schůze ve Stollwerkově sále, byla založena v dubnu 1848; její členstvo tvořili vedle příslušníků maloburžoasie také dělníci a řemeslníci. Marx a Engels vstoupili do Demokratické společnosti, aby ovlivňovali proletářské živly a přiměli maloburžoasní demokraty k rozhodnějšímu jednání. Marx aktivně působil ve vedení společnosti. Marx, Engels, i ostatní členové redakce "Neue Rheinische Zeitung" se snažili, aby na schůzích Demokratické společnosti byla přijímána usnesení, která by odhalovala zrádcovskou politiku pruské vlády a odsuzovala nerozhodnost berlínského a frankfurtského shromáždění. V dubnu 1849, když Marx a jeho stoupenci začali prakticky vytvářet proletářskou stranu, rozešli se organisačně s maloburžoasní demokracií a vystoupili z Demokratické společnosti.