Bedřich Engels
Situace dělnické třídy v Anglii
Z Lancashiru, 20. prosince. Situace pracujících tříd v Anglii je den ze dne kritičtější. Zatím se ovšem zdá, že to není tak zlé; v bavlnářských obvodech je většina lidí zaměstnána, v Manchesteru připadá snad na deset dělníků jen jeden nezaměstnaný, v Boltonu a Birminghamu může být poměr asi tak stejný, a má-li anglický dělník práci, je spokojen. A proč by nebyl, alespoň bavlnářský dělník, srovnává-li svůj úděl s údělem svých druhů v Německu a ve Francii. Tam má dělník právě tolik, aby mohl živořit o bramborách a chlebu, a je šťastný, má-li jcdnou týdně maso. Tady jí denně nepostradatelné hovězí a dostane za své peníze lepší pečeni než největší boháč v Německu. Dvakrát denně pije čaj a vždycky mu ještě zbude na sklenici porteru v poledne a na brandy and water[a] večer. Tak žije většina dělníků v Manchesteru při dvanáctihodinové pracovní době. Ale jak dlouho! Sotva obchody trochu zakolísají, už je tisíce dělníků bez chleba; skrovné úspory se brzy rozplynou, a potom čeká dělníky smrt hlady. A v několika letech musí taková krise znovu vypuknout. Právě ta rozšířená výroba, která nyní dává práci „pauperům“ a která spekuluje na čínský trh, nutně zaplaví trh zbožím a způsobí, že odbyt uvázne, což bude mít za následek, že mnoho dělníků přijde o chleba. Prozatím jsou na tom ještě nejlépe bavlnářští dělníci. V uhelných dolech musí dělníci pracovat za nepatrnou mzdu za nejtěžších a nejnezdravějších podmínek. Důsledek je, že tato část dělnické třídy nenávidí boháče mnohem víc než ostatní working men[b] a je proto zvlášť proslulá loupežemi a násilnostmi na bohatších atd. A i zde v Manchesteru mají pořádný strach z tak zv. „boltonských“[152], kteří i při letních nepokojích projevili nejvíc odhodlanosti. Podobnou pověst mají dělníci ze železáren a vůbec všichni dělníci, kteří musí těžce tělesně pracovat. A jestliže všichni tito lidé už teď jen tak tak živoří, co si počnou, začnou-li obchody váznout? Dělníci si sice sami vytvořili pokladny, do kterých týdně přispívají, a z těch hodlají podporovat nezaměstnané; ale takové pokladny sotva stačí v době, kdy továrny prosperují, neboť i tak je stále dost a dost lidí bez chleba. Jakmile se nezaměstnanost stane všeobecnou, bude i po tomto zdroji pomoci. Teď je obětním beránkem Skotsko, kde továrny zastavují provoz;. anglický průmysl jc totiž tak rozsáhlý, žc vždycky je na tom některý obvod špatně. V celém okolí Glasgowa den ze dne roste nczaměstnanost. V Paisley, poměrně malém městě, bylo před čtrnácti dny 7000 „unemploycd“[c]; teď už je jich 10.000. Beztak nepatrné podpory z pokladen byly ke všemu ještě sníženy na polovinu, protože prostředky docházejí; shromáždění noblemanů a gentlemanů[d] z tohoto hrabství se usneslo, že uspořádá sbírku, která má vynést 3000 liber; ale i tento prostředek se už tak opotřeboval, že i pánové sami budou rádi, když sbírka vynese alespoň 400 liber. To všechno konec konců ukazuje, že si Anglie svým průmyslem uvázala na krk nejen velikou třídu nemajetných, nýbrž navíc v této třídě ještě nikoli bezvýznamnou třídu hladových, třídu, které se nemůže zbavit. A tak se musí tito lidé sami nějak protloukat; stát je nechává na holičkách, dokonce je od sebe odstrkuje. A kdo jim může mít za zlé, utíkají-li se muži k přepadům na ulici nebo loupežím a ženy ke krádežím a prostituci? Ale stát nedbá, zda hlad chutná hořce či sladce — zavírá je do vězení nebo je deportuje do zločineckých kolonií, a když je propustí, může si připsat k dobru, že udělal z lidí bez chleba lidi bez morálky. A nejzajímavější je to, že velemoudrý whig a „radikál“ pořád nemůže pochopit, odkud se při takové situaci v zemi bere chartismus a jak těm chartistům vůbec může napadnout, že by mohli mít v Anglii sebemenší naději na úspěch.
Napsal B. Engels 20. prosince 1842
Po prvé otištěno v čís. 359 „Rheinische
Zeitung“ z 25. prosince 1842Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — „pálenka s vodou“, grog. (Pozn. čes. red.)
b — dělníci, pracující. (Pozn. čes. red.)
c — nezaměstnaných. (Pozn. čes. red.)
d — vyšších i nižších šlechticů. (Pozn. čes. red.)
152 Tím se míní dělníci z města Boltonu (nedaleko Manchesteru).