V. I. Lenin<

V. I. Lenin



Recenze
Parvus, Světový trh a zemědělská krize. Ekonomická studie.
Z němčiny přelozil L. J., Petrohrad 1898. Nakladatel O. N. Popovová
(Vzdělávací knihovna, řada 2., č. 2). 142 stran. Cena 40 kop.


Knížka nadaného německého publicisty píšícího pod pseudonymem Parvus obsahuje několik studií, v nichž jsou charakterizovány některé jevy v současném světovém hospodářství, při čemž je největší pozornost věnována Německu. Parvus se zaměřuje hlavně na vývoj světového trhu a popisuje především, jaká stadia prodělává tento vývoj v poslední době, kdy postupně upadá průmyslová hegemonie Anglie. Nesmírně zajímavé jsou autorovy poznámky o tom, jakou úlohu hrají staré průmyslové země, které se stávají pro mladší kapitalistické země trhem: tak například Anglie pohlcuje stále větší množství německých výrobků, v současné době pětinu až čtvrtinu celého německého exportu. Parvus na základě statistických údajů o obchodu a průmyslu popisuje originální dělbu práce mezi různými kapitalistickými zeměmi, z nichž jedny vyrábějí hlavně pro odbyt v koloniích a druhé pro odbyt v Evropě. V kapitole Města a železnice se autor neobyčejně zajímavě. pokouší charakterizovat hlavní „formy kapitalistických měst“ a jejich význam v celkové soustavě kapitahstického hospodářství. Zbývající, větší část knihy (s. 33—142) je věnována rozporům v současném kapitalistickém zemědělství a agrární krizi. Parvus zpočátku vysvětluje vliv průmyslového rozvoje na ceny obilí, na pozemkovou rentu atd. Potom vykládá teorii pozemkové renty, jak ji vypracoval Marx ve III. dílu Kapitálu, a podle této teorie pak vysvětluje základní příčinu kapitalistických agrárních krizí. Po doplnění ryze teoretického rozboru této otázky údaji o Německu dospívá Parvus k závěru, že „konečnou a hlavní příčinou agrární krize jsou pozemkové renty a jim odpovídající ceny půdy, které v důsledku kapitalistického vývoje mimořádně stouply“. „Odstraňte tyto ceny,“ říká Parvus, „a evropské zemědělství bude opět s to konkurovat ruskému a americkému.“ „Jediným jeho (soukromého vlastnictví) prostředkem proti agrární krizi, vyloučíme-li nahodilé příznivé kombinace světového trhu, je prodat v dražbě veškeré kapitalistické pozemkové vlastnictví“ (141). Závěr, k němuž Parvus dospěl, se tedy vcelku shoduje s názorem Engelse, který ve III. dílu Kapitálu poukazuje na to, že dnešní agrární krize znemožňuje evropským pozemkovým vlastníkům[27] pobírat dřívější renty z půdy. Vřele doporučujeme všem čtenářům zajímajícím se o uvedené otázky, aby se s Parvusovou knihou seznámili. Je skvělou protiváhou omšelých narodnických úvah o dnešní agrární krizi, s nimiž se neustále setkáváme v narodnickém tisku a které trpí velmi závažným nedostatkem: nezkoumají krizi v souvislosti s celkovým vývojem světového kapitalismu, nezkoumají ji z hlediska určitých společenských tříd, zkoumají ji jedině proto, aby z ní vytěžily maloměšťácké moralizování o životaschopnosti drobného rolnického hospodářství.

Překlad Parvusovy knihy můžeme vcelku označit za uspokojivý, i když se v něm tu a tam vyskytnou nezdařilé a těžkopádné obraty.


Napsáno mezi 3. - 7.
(15. 19.) únorem 1899
Otištěno v březnu 1899
v časopise Načalo, č. 3
Podpsán: V l.  I l j i n
  Podle textu časopisu

__________________________________

Poznámky:

27 Viz K. Marx, Kapitál III, zde.