Karel Marx a Bedřich Engels



Data k životu a činnosti
leden 1856 - leden 1859

(data jsou postupně doplňována souběžně se zveřejňováním jednotlivých dílů spisů)



1856
Leden—duben Engels připravuje pro „New-York Daily Tribune“ sérii článků proti panslavismu; studuje literaturu o dějinách a kultuře Slovanů. Engelsovy články, které Marx zaslal do New Yorku, nejsou otištěny.
První polovina ledna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články o podunajských knížectvích a o Švédsku. Články nejsou uveřejněny.
Kolem 11. ledna V listopadu 1855 dobyla ruská vojska pevnost Kars. Engels o tom píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Válka v Asii“, v němž analyzuje příčiny porážky turecké armády v Zakavkazsku a zaznamenává velký úspěch Rusů. Článek vychází 25. ledna jako úvodník.
Kolem 18. ledna Engels píše článek „Evropská válka“, rekapituluje v něm dosavadní průběh krymské války a poznamenává, že vývoj událostí nedává důvod k nadějím na přeměnu krymské válkyv boj za demokratické přetvoření Evropy a za osvobození utiskovaných národů. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 4. února jako úvodník.
18. ledna Marx posílá Engelsovi Urquhartův pomlouvačný článek proti chartistickým předákům „Chartistická korespondence“. V dopise Marx poznamenává, že v daném případě Urquhart objektivně působí jako „anglický policejní agent“.
Únor—duben Marx studuje v knihovně Britského muzea diplomatické dokumenty a pamflety z konce 17. století a z první poloviny 18. století, jakož i historické studie o anglo-ruských vztazích. Dělá si výpisky z děl Jamese Williamse, Hughese, Mahona, Schlossera a jiných. Studuje také deník Petra I. a zápisky ruského vyslance v Anglii Veselovského. Sděluje Engelsovi, že chce uveřejnit materiál, který našel k dějinám diplomacie 18. století.
7. února Engels zasílá Marxovi dopis, v němž podrobně charakterizuje vnitropolitickou situaci ve Francii a upozorňuje na sílící protibonapartistické nálady mezi proletariátem, studenty a v armádě.
8. února Na základě materiálu obsaženého v Engelsově dopisu ze 7. února píše Marx článek „Anglo-americký konflikt. — Situace ve Francii“; předpovídá zde nevyhnutelný pád bonapartovského režimu ve Francii a hovoří také o angloamerických rozporech. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 25. února.
Kolem 25. —
28. února
K Marxovi do Londýna přijíždí Gustav Levy, zástupce düsseldorfských dělníků; informuje Marxe o stavu dělnického hnutí v Porýnské provincii, o rostoucí revoluční náladě mezi továrním dělnictvem v Solingenu, Iserlohnu, Elberfeldu a v jiných místech a o tom, že jsou připraveni rozpoutat povstání. Marx Levyho varuje před nepředloženými kroky a vysvětluje mu, že v současné situaci je předčasné začít v Porýnské provincii povstání; zároveň však poukazuje na to, že dá-li „Paříž signál, bude třeba riskovat všechno a za jakýchkoli okolností“. Levy sděluje Marxovi také četné kompromitující fakty o činnosti a osobním životě Lassallově, které vzbudily vůči němu nenávist düsseldorfských dělníků; Marx radí sledovat Lassalla, zatím však ještě neuveřejňovat žádná odhalení.
Konec února — první
polovina března
Marx studuje v Britském muzeu literaturu k dějinám slovanských národů. V dopisech Engelsovi kriticky hodnotí jednotlivé knihy z oboru slavistiky, mimo jiné práce Dobrovského, Heffterovy a Eichhoffovy. Marx se zajímá o kulturní dějiny Slovanů, zejména o starou ruskou kulturu, a čte ve francouzštině „Slovo o pluku Igorově“. Slibuje Engelsovi, že mu toto dílo obstará.
5.— 7. března Marx a Engels si v dopisech vyměňují názory na Levyho informace o stavu dělnického hnutí v Porýnské provincii. Posuzují také jeho zprávy o Lassallově chování a docházejí k závěru, že Lassallovi tím spíše není možno důvěřovat.
Konec března —
duben
Marx se seznamuje s diplomatickými dokumenty o pádu Karsu, které právě vyšly v Modré knize. Píše práci „Pád Karsu“, v níž odhaluje věrolomné jednání francouzské a anglické diplomacie vůči „spojeneckému“ Turecku. Stať, určenou původně pro „New-York Daily Tribune“, která ji otiskla 8. dubna, posílá Marx ve značně rozšířené podobě také chartistickému orgánu „Peopleʼs Paper“, kde vychází ve čtyřech článcích 5., 12., 19. a 26. dubna s Marxovým podpisem. Jednotlivých článků z „Peopleʼs Paper“ Marx využívá ve svých příspěvcích pro „Free Press“ a „Sheffield Free Press“, které vyšly 3. května.
Nejpozdeji 29. března Marx seznamuje redaktora „Peopleʼs Paper“ Ernesta Jonese s rukopisem své práce „Pád Karsu“, napsané pro „New-York Daily Tribune“. Jones chce materiál z článku využít ve veřejné přednášce pro dělnické posluchače v Saint Martinʼs Hall a 29. března uveřejňuje v „Peopleʼs Paper“ oznámení, že list bude otiskovat sérii Marxových článků o Karsu.
Kolem 1. dubna Marx píše článek „Francie Bonaparta Malého“, v němž odhaluje režim druhého císařství. Článek vychází v „Peopleʼs Paper“ 5. dubna a v „New-York Daily Tribune“ 14. dubna jako úvodník.
První polovina dubna Marx se několikrát setkává s Karlem Schapperem; Schapper přiznává, že chyboval, když za rozkolu ve Svazu komunistů zastával sektářské stanovisko, a lituje, že se s Willichem zúčastnil frakčního boje proti Marxovi, Engelsovi a jejich stoupencům.
Nejpozději 10. dubna Marx dostává z Düsseldorfu dopis od Levyho, který mu píše o svém setkání s bývalým členem Svazu komunistů Miquelem a o tom, že se spolu neshodli v otázce vztahu proletariátu k buržoazii v příští revoluci; Levy, který nesouhlasil s Miquelovým kompromisním stanoviskem, prosí Marxe, aby mu sdělil svůj názor na tuto otázku.
14. dubna Na pozváni redakce chartistického listu „The Peopleʼs Paper“ [„Lidové noviny“] se Marx zúčastni oslavy čtvrtého výročí založeni těchto novin. Použvá toho, že má vystoupit jako první řečník, a pronáší řeč o světodějné úloze proletariátu. Poukazuje na to, že revoluce z let 1848—1849 nebyla dovršena, a zdůrazňuje, že rozpory kapitalistické společnosti nevyhnutelně povedou k sociální revoluci a k vítězství proletariátu. Zápis Marxovy řeči otiskuje „Peopleʼs Paper“ z 19. dubna. Marx i nadále pomáhá redaktoru listu Ernestu Jonesovi tím, že mu radí a píše články pro jeho list.
15. dubna Marx píše článek o hospodářské a vnitropolitické situaci v Prusku a používá v něm faktů z Engelsova dopisu ze 14. dubna. Marxův článek „Prusko“ vychází v „New-York Daily Tribune“ 5. května jako úvodník.
Druhá polovina dubna
1856 — březen 1857
Marx dál studuje anglo-ruské vztahy v 18. století. Tuto práci začat v lednu 1856. Dělá si výpisky z diplomatických dokumentů a z anglické, německé a francouzské historické literatury, zejména z děl Motleyových, Ségurových, Boyerových a jiných.
16. dubna Marx studuje perspektivy nového revolučního rozmachu v Německu a dál rozvíjí svou myšlenku svazku dělnické třídy s rolnictvem. Píše Engelsovi, že „celá věc v Německu bude záviset na možnosti podepřít proletářskou revoluci jakýmsi druhým vydáním selské války“.
   Marx posílá Engelsovi mimo jiný materiál také „Slovo o pluku Igorově“.
Kolem 25. dubna Marx píše článek k rozpravám ve Sněmovně lordů, v nichž se jednalo o přemístění pomníku vévody z Yorku z Waterlooského náměstí v Londýně. Na příkladech z vévodova života a z jeho činnosti pranýřuje příživnictví a vady vysoké anglické aristokratické společnosti. Článek nazvaný „Sněmovna lordů a pomník vévody z Yorku“ vychází v „Peopleʼs Paper“ 26. dubna.
26. dubna Marx posílá Engelsovi dopis, který dostal z Německa od bývalého člena Svazu komunistů Johannesa Miguela. Miquel žádá Marxe, aby mu sdělil svůj názor na otázku vztahu proletářské strany k buržoazii v příští revoluci; sám se domnívá že se proletariát má vyvarovat všech opatření, která mohou buržoazii odradit.
Začátek května Marx dostává z Kolína nad Rýnem dopis od Adolpha Hamachera s pozdravem od kolínských, elberfeldskýcb a solingenských dělníků. Protože mezi kolínskou a düsseldorfskou dělnickou organizací jsou rozpory, žádá Hamacher Marxe, aby londýnský zástupce přímo na místě posoudil problémy dělnického hnutí v Porýnské provincii. Marx chce napsat do Kolína dopis a poslat jej z konspiračních důvodů po své ženě.
Mezi 5. a 15. květnem Marx zasílá bývalému členu Svazu komunistů Imandtovi do Dundee materiál o Kossuthovi; Imandt používá tohoto materiálu ve svých článcích, které otiskují některé místní noviny.
Polovina května Engels cestuje po Irsku. Navštíví Dublin, Galway, Limerick, Tralee a jiná města; všude vidí ožebračování a bídu irského obyvatelstva — výsledek anglických dobyvačných válek a koloniální politiky Anglie v Irsku.
Kolem 16. května Marx píše o vnitřní a zahraniční politice Sardinského království. Článek nazvaný „Sardinie“ Vychází 17. května v „Peopleʼs Paper“ a 31. května v americkém listě „New-York Daily Tribune“ [„Newyorská denní tribuna“].
Asi 18. května —
3. června
Marx je těžce nemocen a někdy není schopen pracovat. Lékař mu radí, aby se jel zotavit někam mimo Londýn.
23. května Když se Engels vrátil z Irska do Manchesteru, píše Marxovi dopis, v němž velmi výstižně charakterizuje situaci Irska, které nazývá „první anglickou kolonií“.
Červen Marx studuje činnost francouzské akciové banky Crédit mobilier a píše o ní tři články. První článek „Francouzská Crédit Mobilier (Článek první)“ vychází v „Peopleʼs Paper“ 7. června. Všechny tři články pak vycházejí s týmž názvem v „New-York Daily Tribune“ 21. [Francouzská Crédit Mobilier (Článek první)] a 24. června [Francouzská Crédit Mobilier (Článek druhý)] a 11. července [Francouzská Crédit Mobilier (Článek třetí))].
Červen—září Engels čte novou knihu francouzského vojenského spisovatele Bazancourta „Krymské tažení do dobytí Sevastopolu“, napsanou z bonapartisticlcěho hlediska; pořizuje si z ní výpisky, které nadepisuje „Saint-Arnaud“.
Kolem 7. června—
polovina července
Marx jede společně s Pieperem z Londýna do Hullu a odtud k Engelsovi do Manchesteru.
28. června—2. srpna V listu „The Sheffield Free Press“ („Sheffieldský svobodný tisk“] a v londýnských novinách „The Free Press“ („Svohodný tisk“) vycházejí pod názvem „Odhalení z dějin tajné diplomacie 18. století“ diplomatické listy a dokumenty, které Marx vybral a doplnil vysvětlivkami a poznámkami. Marx chtěl touto publikací zahájit zamýšlenou práci o anglo-ruských vztazích v 18. století. Přestal však „Odhaleni“ otiskovat, protože redakce text překrucovala a svévolně jej zkracovala.
Asi začátkem července Marx po poradě s Engelsem a Wilhelmem Wolffem zasílá Miguelovi dopis, v němž se podrobně zabývá charakterem a hybnými silami příští revoluce v Německu. Vysvětluje, že jediným spojencem proletariátu v příští revoluci je rolnictvo, a zdůrazňuje, že je třeba nelítostně bojovat proti buržoazii. Miguel seznamuje s Marxovým dopisem své přátele a osoby stejného smýšlení.
25. července —
počátek srpna
V souvislosti s revolučními událostmi, k nimž došlo v červenci v Madridu, píše Marx dva články, v nichž charakterizuje a hodnotí španělskou revoluci z roku 1856. Články Revoluce ve Španělsku vycházejí jako úvodník v „New-York Daily Tribune“ 8. a 18. srpna.
Začátek srpna Engels odmítá návrh svého švagra Karla Emila Blanka, aby požádal pruské úřady o udělení amnestie. Engelsovi totiž v Německu hrozilo zatčení za účast v revoluci 1848 až 1849.
Druhá polovina srpna Engels je v Londýně. Setkává se zde s matkou, která přijíždí na čas do Anglie.
16. srpna 1856 —
1. dubna 1857
Marx uveřejňuje v londýnskám listu „Free Press“ úvod k zamýšlené práci o anglo-ruských vztazích v 18. století. Úvod nazvaný „Odhalení z dějin tajné diplomacie 18. století“ má rozsah pěti tiskových archů a proti první verzi „Odhaleni“, otištěné v listech „Sheffield Free Press“ a „Free Press“, je úplnější. Převážnou část úvodu tvoři diplomatická korespondence, dokumenty a historické spisky. Vlastní práci, která měla mít asi dvacet tiskových archů, Marx nenapsal.
Kolem 30. srpna Marx dostává od Wilhelma Wolffa zprávu o smrti německého proletářského básníka Georga Weertha, bývalého člena Svazu komunistů, Marxova a Engelsova přítele, který zemřel v Havaně.
Kolem 8. září — prosinec Marx má málo času na psaní článků pro „New-York Daily Tribune“, protože má velké starosti v rodině; jeho žena je nemocná a mimoto se Marxovi stěhují do nového bytu.
Polovina září Dana vrací Marxovi jeho tři stati o podunajských knižectvích a patnáct Engelsových článků o panslavismu. Redakce „New-York Daily Tribune“ je neuveřejnila, protože ji ovlivňovat její spolupracovník panslavista Gurowski.
22. září Marx se setkává s Olmstedtem, zástupcem amerického vydavatelství Putnam; setkání je přítomen také Ferdinand Freiligrath, německý básník, bývalý člen Svazu komunistů, s nímž se Marx v Londýně stále stýká. Olmstedt objednává v souvislosti s Bazancourtovou knihou článek o krymské válce, dále stať na téma „Lodi proti pevnostem“ a jiné články s vojenskýrni náměty. Dále žádá Marxe, aby napsal článek o Heinrichu Heinovi, který nedávno zemřel.
Kolem 26. září —
kolem 17. října
Když začala na mezinárodním peněžním trhu krize, píše Marx první čtyři články na toto téma. „New-York Daily Tribune“ otiskuje tři z nich jako úvodníky 9. (Hospodářská krize v Evropě) a 27. října (Peněžní krize v Evropě) a 1. listopadu (Příčiny vzniku peněžní krize v Evropě) a jeden 15. října jako příspěvek dopisovatele s názvem „Peněžní krize v Evropě“.
26. září Engels oznamuje Marxovi, že chce napsat nekrolog o Georgu Weerthovi a otisknout jej v některých berlínských novinách; dále mu sděluje své názory na příznaky a perspektivy blížící se hospodářské krize; předpokládá, že krize vypukne v létě 1857.
Říjen Vzhledem k blížící se hospodářské krizi se Marx opět vrací ke studiu politické ekonomie; zkoumá zejména otázku stříbra.
Začátek října Marx se stěhuje do zdravější londýnské čtvrti na adresu: 9, Grafton Terrace, Maitland Park, Haverstockhill, Hampstead Road.
Po 3. říjnu Marx dostává z Paříže od německého emigranta Richarda Reinhardta výroční zprávy Crédit mobilier a využívá je ve svých článcích.
Druhá polovina října
1856 — březen 1857
Marx studuje dějiny Polska a zajímá se zejména o polskou otázku v revolucích 18. a 19. století. Dochází k závěru, že od roku 1789 je možné celkem přesně posoudit intenzitu a životaschopnost každé revoluce podle jejího vztahu k Polsku. Čte Mieroslawského knihu „Úloha Polska v evropské rovnováze“ a Lelewelova díla „Dějiny Polska“ (1. svazek) a „Úvahy o politické situaci starého Polska a o dějinách jeho národa“.
Kolem 30. října Engels dokončuje článek o Bazancourtově knize, který nazval „Saint-Arnaud“. Marx článek vysoce hodnotí a posílá jej do redakce newyorského časopisu „Putnamʼs Monthly“ [,,Putnamův měsíčník“]; článek však nebyl uveřejněn.
30. října Anglická vláda připravuje vojenskou výpravu do Perského zálivu, která má obsadit ostrov Charak. To dává Marxovi podnět k napsání článku o Persii (Anglo-perská válka), v němž odhaluje agresívní zahraniční politiku Anglie v Asii. Redakce „New-York Daily Tribune“ článek velmi zkrátila a otiskla jej jako úvodník teprve 7. ledna 1857.
Kolem 7. listopadu
a kolem 21. listopadu
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o evropské finanční a obchodní krizi; články vycházejí 22. listopadu (Hospodářská krize ve Francii) a 6. prosince (Evropská krize) jako úvodníky.
Druhá polovina listopadu Engels se chystá napsat sérii článků pro časopis „Putnamʼs Monthly“ a studuje k tomu literaturu o válečném námořnictvu. Pro připravované téma „Lodi proti pevnostem“ čte především knihu Williama Jamese „Dějiny britského válečného námořnictva v letech 1793 až 1820“.
17. listopadu Engels sděluje Marxovi řadu faktů, které svědčí o zostřování finanční krize v Evropě, o hrozící krizi ve Francii, o dobrodružné politice Napoleona III., o tom, že se ve Francii vytvářejí podmínky příznivé pro vznik revoluce. Píše mu také o taktice proletářské strany v příští revoluci.
Konec listopadu Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva ekonomické články o Rakousku, které vycházejí pod názvem „Námořní obchod Rakouska“ 9. ledna a 4. srpna 1857.
Kolem 2. prosince Když mezi Pruskem a Švýcarskem vznikl konflikt pro Neuchâtel, studuje Marx dějiny Pruska. Sděluje Engelsovi řadu kritických poznámek o pruských dějinách a píše článek „Božské právo Hohenzollernů“, který vychází v „Peopleʼs Paper“ 13. prosince 1856 a v „New-York Daily Tribune“ 9. ledna 1857.

1857

Leden—únor Marx píše článek proti brožurám Bruna Bauera o Rusku a Anglii. Článek však nedokončil. Současně studuje dějiny Ruska a sestavuje přehlednou tabulku historických událostí v Rusku od roku 973 do roku 1676. Čte Lallerstedtovu knihu „Skandinávie, její obavy a naděje“.
Leden—březen Engels je zavalen prací v kanceláři, a proto nemá téměř vůbec čas na psaní článků pro „New-York Daily Tribune“. Marx studuje Regnaultovu knihu „Politické a sociální dějiny podunajských knížectví“ a dělá si z ní výpisky.
7. ledna Marx zasílá do redakce „New-York Daily Tribune“ článek o anglo-čínskám konfliktu v Kantonu. V článku podrobně rozebírá incident s podloudnickou čínskou lodí „Arrow“, který byl záminkou ke vzniku druhé „opiové“ války v Číně. Článek vychází jako úvodník 23. ledna.
Kolem 10. ledna Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o válce v horách v souvislosti s prusko-švýcarským konfliktem pro Neuchâtel. Článek vychází jako úvodník 27. ledna.
Druhá polovina ledna Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ druhý článek o válce v horách. Marx píše článck o finančních otázkách. Články nebyly uveřejněny.
20. ledna Marx sděluje Engelsovi, že přibližně za poslední tři týdny neotiskla „New-York Daily Tribune“ ani jeden jejich článek.
Kolem 27. ledna —
začátek února
V souvislosti s anglo-perskou válkou píše Marx pro „New-York Daily Tribune“ článek (Válka proti Persii) o dobyvačných plánech Anglie vůči Persii. Engels píše článek (Perspektivy anglo-perské války) o perspektivách anglo-perské války. Tyto články vycházejí jako úvodníky 14. a 19. února.
5. února Miquel píše Marxovi a nabízí mu spolupráci s hamburským časopisem „Jahrhundert“ [„Století“]. Marx však odmítá, protože časopis má maloburžoazní charakter.
6. února Marx žádá od Dany vysvětlení, proč „New-York Daily Tribune“ poměrně zřídka otiskuje jeho články, a oznamuje, že má v úmyslu přerušit spolupráci s listem.
Polovina února —
začátek července
Marx dále studuje ekonomickou literaturu, zejména právě vydaný pátý a šestý svazek Tookových „Dějin cen“, MacLeodovu práci „Teorie a praxe bankovnictví“, a dělá si z nich výpisky.
20. února Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, který vychází 9. března pod názvem „Nový anglický rozpočet“.
27. února Marx píše článek „Parlamentní rozpravy o válečných akcích v Číně“; článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 16. března.
Březen — červenec Marx může jen stěží pracovat, protože se zdravotní stav jeho ženy velmi zhoršil a také jejich hmotná situace je velmi špatná; nemá peníze, aby zaplatil činži; v dubnu i on sám onemocní.
6. března — 7. dubna K novým parlamentním volbám v Anglii píše Marx pro „New-York Daily Tribune“ pět článků: „Porážka Palmerstonovy vlády“, „Blížící se volby v Anglii“, „Anglické volby“, „Porážka Cobdena, Brighta a Gibsona“ a „Výsledek voleb“. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 25. a 31. března a 6., 17. a 22. dubna.
Kolem 18. března Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o rusko-čínském obchodu. Článek vychází jako úvodník 7. dubna.
21. března Marx dostává Danův dopis z 5. března. Dana v něm žádá Marxe, aby nepřerušoval spolupráci s „New-York Daily Tribune“, a ujišťuje ho, že dostane zaplaceno za jeden článek týdně bez ohledu na to, zda bude otištěn; další články mají být honorovány jen tehdy, budou-li uveřejněny. Tím redakce listu snižuje Marxovi honorář na polovinu a Marx je pro svou těžkou hmotnou situaci nucen souhlasit s těmito podmínkami.
Kolem 22. března Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ další článek o anglo-čínském konfliktu v Kantonu. Článek vychází jako úvodník 10. dubna.
Začátek dubna Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o očekávané anglické vojenské výpravě do Číny v souvislosti s anglo-čínským konfliktem. Článek, v němž osvětluje příčiny první „opiové“ války a její průběh, vychází jako úvodník 17. dubna.
7. a 10. dubna Po uveřejnění zpráv anglických továrních inspektorů za rok 1856 píše Marx články „Postavení továrních dělníků“ a „Anglický tovární systém“. Odhaluje v nich, jak angličtí továrníci krutě vykořisťují dělnictvo. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 22. a 28. dubna.
14. a 28. dubna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o nově zvolené Dolní sněmovně; všímá si v něm manchesterské školy, whigů a toryů; kromě toho píše článek o Rakousku. Tyto články nebyly uveřejněny.
Kolem 16. dubna Engels píše na žádost Marxe, který je nemocen, článek o reorganizaci ruské armády po skončení krymské války. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 6. května.
21. dubna Marx dostává Danův dopis z 6. dubna, ve kterém mu Dana nabízí spolupráci na chystaném encyklopedickém slovníku „Nová americká encyklopedie“. Marx by měl převzít vojenská a některá jiná hesla. Marx po poradě s Engelsem nabídku přijímá.
Konec dubna — říjen Engels je dlouhou dobu těžce nemocen, proto nemůže Marxovi soustavně pomáhat při psaní vojenských přehledů pro „New-York Daily Tribune“.
Květen Marx studuje švédštinu a dánštinu.
1., 12. a 15. května Marx píše tři články o finančních otázkách, o aférách Královské britské banky a o francouzské akciové bance Crédit mobilier. Jeden článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 16. května jako příspěvek dopisovatele s názvem „Finanční aféry v Anglii“, další dva jako úvodníky 30. května a I. června.
Kolem 20. května Na Marxovu žádost píše Engels pro „New-York Daily Tribune“ článek „Persie a Čína“; článek vychází 5. června.
23. května Marx dostává od Dany dopis z 8. května se seznamem vojenských hesel od písmene „A“ pro první díl „Nové americké encyklopedie“. Dana žádá, aby věnoval pozornost zejména heslům „Armáda“ a „Dělostřelectvo“ („Artillery“). Dále Marxovi navrhuje, aby formou přístupnou anglickému a americkému čtenáři napsal stať o estetice („Aesthetic“). Ptá se, zda by Marx nechtěl napsat několik článků o vynikajících osobnostech evropského průmyslu a obchodu. Marx se dotazuje Engelse na prameny k tomuto tématu.
26. května Marx píše kritické poznámky k řeči, v níž se OʼDonnell ve španělském senátu zabýval událostmi za španělské revoluce z roku 1854. Tyto Marxovy poznámky vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 12. června pod názvem „Zajímavá odhalení“.
28. května Engels posílá Marxovi svůj seznam hesel s vojenskou tematikou od písmene „A“ pro „Novou americkou encyklopedii“.
Konec května —
červen
Marx připravuje pro encyklopedii na Danův návrh stať o estetice; studuje k tomu díla Friedricha Theodora Vischera, E. Müllera aj.
Červen 1857 —
únor 1858
Marx studuje politickou ekonomii a současně pilně pracuje v knihovně Britského musea, kde sbírá materiál k heslům pro „Novou americkou encyklopedii“. Studuje dějiny starověkého vojenství — egyptského, asyrského, řeckého a římského — a dělá si poznámky a výpisky z Wilkinsonových, Clausewitzových, Schlosserových, Müffingových aj. děl.
První polovina června Engels je v Londýně.
2. a 12. června Marx píše článek k vydání nového zákona o Francouzské bance a o anglo-perské mírové smlouvě, která byla po ukončení anglo-perské války uzavřena 4. března v Paříži. Oba články vycházejí v „New-York Daily Tribune“; první jako úvodník 20. června, druhý 24. června jako příspěvek dopisovatele s názvem „Smlouva s Persií“.
19. června Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, který si ve svém zápisníku poznamenal jako „Britská licoměrnost“; článek nebyl uveřejněn.
Asi 27. června Marx dostává od Dany seznam hesel od písmene „B“ pro „Novou americkou encyklopedii“.
29. června Marx posílá Engelsovi Danův dopis z 11. června. Dana radí, aby nepsal článek „Lodi proti pevnostem“, protože nová redakce „Putnamʼs Monthly“ nemůže zaručit jeho otištění. Současně Dana také vrací Engelsův článek o Bazancourtově knize „Saint-Arnaud“, který redakce nepřijala.
30. června Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o povstání v indické armádě, který vychází jako úvodník 15. července. Je to první z velké série článků, které Marx a Engels napsali o národně osvobozeneckém povstání v Indii v letech 1857— 1859.
Červenec Marx píše ekonomickou práci proti vulgárním ekonomům Bastiatovi a Careymu, „teoretikům“ harmonie třídních zájmů. Stať nedokončil.
Červenec 1857 —
březen 1858
Engels píše stati pro „Novou americkou encyklopedii“. Studuje k tomu Rüstowova, Kayeova, Jominiova, Clausewitzova a jiná díla a dělá si z nich výpisky.
10. červenec Marx píše článek o situaci v Evropě, v němž osvětluje zejména finanční situaci Francie. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 27. července.
Kolem 10. —
24. července
Engels píše pro „Novou americkou encyklopedii“ první část hesel od písmene „A“. Marx je posílá 24. července do New Yorku. Stati vycházejí v roce 1858.
14. července Marx píše Engelsovi dopis, v němž vyjadřuje silné znepokojení nad zhoršením jeho zdravotního stavu. Radí mu, aby ihned nechal práce v kanceláři a jel se léčit k moři a aby přerušil práci na heslech pro encyklopedii.
17. července—
14. srpna
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ pět článků o povstání v Indii. Články nazvané „Povstání v Indii“, „Indická otázka“, „Zprávy z Indie“, „Nynější stav indického povstání“, „Indické povstání“ a jeden bez nadpisu vycházejí jako příspěvky dopisovatele 4., 14., 18. a 29. srpna.
24.—28. července Marx sbírá materiál o španělské Armadě (válečné námořnictvo, které vypravil v roce 1588 španělský král Filip proti Anglii) pro stať do „Nové americké encyklopedie“. Dělá si množství výpisků a posílá je Engelsovi.
28. července —
6. listopadu
Nemocný Engels se léčí u moře ve Waterloo blízko Liverpoolu, na ostrově Wight a na ostrově Jersey.
Srpen Engels začíná psát stať „Armada“ pro „Novou americkou encyklopedii“.
První polovina srpna Marx studuje nejnovější francouzskou, anglickou a německou lékařskou literaturu, aby si objasnil charakter Engelsovy nemoci a způsob jejího léčení.
7. srpna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Indické povstání“; článek nebyl uveřejněn.
Kolem 10. srpna Engels dokončuje dvě delší stati pro „Novou americkou encyklopedii“ — heslo „Afghánistán“ a „Útok“ („Attack“) a téměř všechna ostatní hesla od písmene „A“; posílá všechny tyto stati Marxovi, aby je poslal do New Yorku. Stati vycházejí v roce 1858.
11. srpna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o diplomatickém boji mezi evropskými mocnostmi v souvislosti s volbami v Moldavsku. Článek nazvaný „Východní otázka“ vychází 27. srpna.
Polovina srpna Marxe navštíví Konrad Schramm, bývalý člen Svazu komunistů, Marxův a Engelsův spolubojovník, který se vrátil z Ameriky.
21. srpna Po Palmerstonově řeči v Dolní sněmovně píše Marx přehled o politické situaci v Evropě. Tento ělánek vychází v „NewYork Daily Tribune“ 5. září jako úvodník.
26. srpna Marx posílá Engelsovi Danův seznam hesel od písmene „B“ pro „Novou americkou encyklopedii“.
28. srpna —
30. října
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ 8 článků o povstání v Indii, o tom, jak představitelé britské moci v Indii utiskují indický lid, a o Východoindické společnosti. Sedm článků vychází jako úvodníky 15. (Povstání v Indii), 17. (Mučení v Indii) a 21. září (Příjmy Angličanů v Indii), 3.(Povstání v Indii), 13. (Povstání v Indii) a 23. října (Povstání v Indii) a 14. listopadu (Povstání v Indii) a jeden 16. září jako příspěvek dopisovatele s názvem „Indické povstání“.
Konec srpna —
polovina září
Marx přistupuje k napsání své velké ekonomické práce; píše nejprve náčrt „Úvodu“, v němž v obecných rysech probírá dialektickou souvislost mezi výrobou, rozdělováním, směnou a spotřebou, mezi výrobními silami a výrobními vztahy, mezi výrobními vztahy a právními, rodinnými a jinými vztahy za kapitalismu. V tomto „Úvodu“ Marx také stručně vysvětluje podstatu své metody zkoumání ekonomických jevů. Na konci „Úvodu“ vykládá v základních bodech osnovu celého svého ekonomického díla. „Úvod“ zůstal nedokončen.
Září—říjen Engels píše pro „Novou americkou encyklopedii“ osmnáct hesel, mimo jiné stať „Alžír“. Marx současně dokončuje práci na stati „Armada“ (o španělském válečném námořnictvu z roku 1588) a devět životopisů vojevůdců, dále životopisy revolucionářů Roberta Bluma a Józefa Bema. Téměř všechny tyto stati píše společně s Engelsem. Stati vycházejí v roce 1858.
8. září Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o francouzské bance Crédit Mobilier. Článek vychází jako úvodník 26. září.
15. září —
23. října
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o povstání v Indii a pět článků o Bonapartově finanční politice; články nebyly uveřejněny.
Kolem 21. září Engels dokončuje dlouhou stať „Bitva“ („Battle“) pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať vychází v roce 1858.
Kolem 24. září Engels dokončuje heslo „Armada“ pro „Novou americkou encyklopedii“. V této stati i v jiných statích s vojenskou tematikou poprvé z materialistického hlediska osvětluje celé dějiny vojenského umění od nejstarších dob až po současnou buržoazní armádu. Stať vychází v roce 1858.
25. září Marx v dopise Engelsovi velmi chválí jeho stať „Armada“ a upozorňuje ho na některé problémy, o kterých se v článku nepíše.
Říjen 1857 —
konec února 1858
Marx podrobně studuje vývoj všeobecné hospodářské krize a sbírá rozsáhlý materiál o průběhu krize v Anglii, ve Spojených státech, v Německu, ve Francii a v jiných zemích. Pořizuje si výpisky a výstřižky z novin, zatrhává si části novinových a časopiseckých článků. Pro utřídění tohoto materiálu o základních procesech a jevech vyvolaných krizí v těchto zemích má zvláštní sešity. Rozebírá problém krize v korespondenci s Engelsem, který mu sděluje mnoho údajů o průběhu a důsledcích krize v Manchesteru.
Říjen Marx píše „kapitolu o penězích“, v níž ukazuje, jak utopická je Proudhonova myšlenka „pracovních peněz“ v podmínkách zbožní výroby; vykládá zde základní teze své teorie hodnoty a svého učení o penězích.
Začátek října Marx přijíždí do St. Hélieru na ostrově Jersey k Engelsovi. Navštěvuje Konráda Schramma, který má tuberkulózu a je ve velké hmotné tísni. Marx mu opatřuje práci dopisovatele pro americké noviny.
6. října Engels posílá Marxovi seznam hesel k písmenu „C“ pro „Novou americkou encyklopedii“.
6.—29. října Engels ve svých dopisech několikrát informuje Marxe o Harneyho způsobu života na ostrově Jersey a o zdravotním stavu Konrada Schramma, s nímž se za svého pobytu v St. Hélieru často setkává.
26. října Marx dostává Danův dopis z 13. října. Dana mu oznamuje, že redakce „New-York Daily Tribune“ v důsledku hospodářské krize odřekla spolupráci všem evropským dopisovatelům mimo Marxe a Bayarda Taylora. Současně žádá Marxe, aby posílal jen jeden článek týdně, a to pro nejbližší dobu hlavně o válce v Indii a o krizi.
Listopad 1857 —
začátek ledna 1858
Marx sleduje v tisku politickou činnost Ernesta Jonese, který se chce dostat do parlamentu, a proto dělá stále větší ústupky radikální buržoazii. Marx chce Jonese navštívit a varovat ho, ale upouští od svého záměru, neboť vidf, že Jones pokračuje ve své oportunistické činnosti.
Listopad 1857 —
červen 1858
Marx píše rozsáhlou „kapitolu o kapitálu“, v níž velmi podrobně rozebírá řadu závažných problémů kapitálu a v obecných rysech vykládá základy svého učení o nadhodnotě. Na začátku „kapitoly o kapitálu“ načrtává osnovu své ekonomické práce, která má pojednávat o kapitálu, pozemkovém vlastnictví, námezdní práci, státu, mezinárodním obchodu a světovém trhu.
6. listopadu Engels se po delší léčbě u moře vrací do Manchesteru.
6., 13. a 27. listopadu Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o hospodářské krizi v Anglii. Dva z nich vycházejí jako úvodníky 21. listopadu (Bankovní zákon z roku 1844 a peněžní krize v Anglii) a 15. prosince (Obchodní krize v Anglii) a jeden 30. listopadu jako příspěvek dopisovatele s názvem „Otřes britského obchodu“.
15. listopadu Engels sděluje Marxovi své postřehy o průběhu hospodářské krize, o jejích projevech v Anglii, o revolucionujícím vlivu krize na lidové masy; doufá, že revoluce je už blízko, a proto se ještě usilovněji zabývá vojenskou vědou.
16. listopadu Na Marxovu žádost píše Engels článek o dobytí Dillí Angličany. Dillí bylo jedním z hlavních center národně osvobozeneckého povstání v Indii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 5. prosince jako úvodník.
Po 24. listopadu Marx dostává od Imandta zprávu, že bývalí členové Svazu komunistů Becker a Reiff odsouzení v kolínském procesu proti komunistům, byli propuštěni z vězení, ale že Bürgers, Nothjung a Röser budou ve vězení ještě jeden rok.
Kolem 26. listopadu Engels dokončuje rozsáhlou stať o dějinách dělostřelectva pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať nazvaná „Dělostřelectvo“ („Artillery“) vychází v roce 1858.
4., 18. a 25. prosince Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o krizi v Evropě; články vycházejí jako úvodníky 22. prosince 1857 (Finanční krize v Evropě) a 5. (Krize v Evropě) a 12. ledna 1858 (Krize ve Francii).
11. prosince Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o anglické výrobě a blížící se průmyslové krizi v Anglii; článek nebyl uveřejněn.
18. prosince Marx sděluje v dopise Engelsovi, že hodlá napsat spolu s ním brožuru o krizi a vydat ji německy na jaře 1858.
21. prosince Marx dostává Lassa1lovým prostřednictvím nabídku od Maxe Friedländera, redaktora vídeňského buržoazně liberálního listu „Die Presse“ [„Tisk“], abys ním spolupracoval jako jeho londýnský dopisovatel. Protože však tento list je nakloněn Palmerstonovi, odmítá Marx psát pro něj články na politická témata.
25. prosince Marx sděluje v dopise Engelsovi své závěry z vývoje krize ve Francii.

1858

První polovina ledna Marx rozpracovává své učení o zisku a přitom znovu pročítá Hegelovu „Logiku“. Píše Engelsovi, že kdyby měl ěas, „měl by velkou chuť zpřístupnit prostému lidskému rozumu na dvou až třech tiskových arších to, co je racionální na metodě, kterou Hegel objevil, ale zároveň mysticky zatemnil“.
4. a 14. ledna Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o obléhání a zteči města Lakhnaú, druhého hlavního centra indického povstání. První článek vychází 30. ledna jako úvodník (Obléhání a zteč Lakhnaú), druhý 1. února jako příspěvek dopisovatele s názvem „Vyproštění Lakhnaú“.
Kolem 7. ledna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Britský obchod“; článek vychází 3. února.
7. ledna Engels dokončuje první část hesel od písmene „C“ pro „Novou americkou encyklopedii“. Tyto stati vycházejí v roce 1859.
8. ledna —
kolem 28. ledna
Marx a Engels píší pro „Novou americkou encyklopedii“ asi 11 statí, které vycházejí v letech 1858—1859.
22. ledna Marx píše článek „Chystaná indická půjčka“, který vychází v „New-York Daily Tribune“ 9. února.
23. ledna Marx sděluje Engelsovi, že mu Dana navrhuje, aby napsal pro encyklopedii malý článek o historii indického povstání. Podle Marxova názoru je třeba návrh odmítnout pro nedostatek času a materiálu k této otázce. Engels s tím ve své odpovědi souhlasí a soudí, že je možné napsat takový článek později.
29. ledna Marx žádá Engelse, aby mu vysvětlil oběh kapitálu, jak se liší v různých odvětvích podnikání a také jak působí na zisk a cenu.
29. ledna — květen Marx čte Lassallovu knihu „Filosofie Herakleita Temného z Efesu“ a v dopisech Engelsovi a Freiligrathovi se o ní vyjadřuje kriticky; podle jeho názoru je kniha psána v starohegelovském duchu a je to „nejapná slátanina“.
Kolem 2. února Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o porážce anglického generála Windhama v Indii; článek vychází jako úvodník 20. února .
5.—26. února Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ čtyři články o vnitřní politice Napoleona III., o finančních opatřeních bonapartovské vlády, o hospodářské krizi ve Francii, o francouzsko-ang]ickém spojenectví. Tři články vycházejí jako úvodníky 22. února (Atentát na Bonaparta), 12. (Hospodářská krize ve Francii) a 15. března (Derbyho vláda. - Ošidná Palmerstonova demise) a jeden 12. března jako příspěvek dopisovatele s názvem „Vláda pretoriánů“.
10. února Marx dostává Freiligrathovým prostřednictvím z New Yorku dopis od německého emigranta v Americe Friedricha Kamma, účastníka revoluce z let 1848—1849. Kamm sděluje, že se v New Yorku ustavil německý komunistický spolek, který má 30 členů. Zasílá stanovy spolku a prosí Marxe, aby mu poslal informace o stavu komunistických stran v Evropě, zejména v Německu, dále komunistickou literaturu, která vyšla v posledních pěti letech, a několik výtisků stanov Svazu komunistů. Marx odkládá odpověď; až bude mít o Kammovi informace od Engelse, Wolffa, Freiligratha a Imandta.
22. února Marx žádá v dopise Lassalla, aby mu zjistil, zda by mohl vydat v Berlíně svou ekonomickou práci. Marx chce své dílo vydávat postupně v sešitech, protože nemá čas ani prostředky, aby mohl napsat celé dílo najednou. Vykládá Lassallovi celkové rozvržení své práce. Dále v dopise souhlasí s tím, že bude psát pro vídeňský list „Presse“ jeden článek týdně o finančních a obchodních otázkách v Anglii, Francii a USA.
Začátek března Marx studuje cyklus průmyslové reprodukce a zkoumá přitom otázku opotřebováni strojů. Čte Babbageovo dílo „O ekonomii strojů a manufaktur“ a prosí Engelse, aby mu napsal, za jakou dobu se průměrně obnovuje strojní zařízení.
2. března Marx upozorňuje Engelse, že policie otevírá jejich dopisy.
4. března Engels vysvětluje Marxovi podrobně v dopise amortizaci strojního zařízení v procesu výroby.
9. března Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o Disraeliho řeči v Dolní sněmovně; článek nebyl uveřejněn.
1l. března — 22. dubna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ sedm článků o vnitřní politice Napoleona III. a o fřancouzsko-anglickém spojenectví. Články: „Znamení doby“, „Nynější Bonapartovo postavení“, „Pélissierova mise v Anglii“, „Mazzini a Napoleon“, „Procesy proti Francouzům v Londýně“, „Anglo-francouzské spojenectví“ vycházejí 30. března, 1., 15. a 27. dubna, 8. a 11. května a jeden článek bez názvu 30. dubna (Finanční situace Francie).
Druhá polovina
března — duben
Marx má opět záchvaty jaterní nemoci, a proto nemůže pokračovat ve své práci o politické ekonomii.
29. března Lassalle oznamuje Marxovi, že berlínský nakladatel Duncker je ochoten vydat první dva sešity Marxovy práce o politické ekonomii.
2. dubna Marx v dopise Engelsovi uvádí podrobný plán své ekonomické práce, která bude mít šest knih: „1. O kapitálu. 2. Pozemkové vlastnictví. 3. Námezdní práce. 4. Stát. 5. Mezinárodní obchod. 6. Světový trh.
   I. Kapitál se dělí na čtyři oddíly: a) Kapitál všeobecně. (To je látka prvního sešitu.) b) Konkurence... c), Úvěr.... d) Akciový kapitál...“
   První oddíl první knihy „Kapitál všeobecně“ bude mít tři kapitoly: 1. Hodnota. 2. Peníze. 3. Kapitál.
15. dubna a
8. května
Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články, v nichž uvádí podrobnosti o tam, jak anglická armáda dobyla a vyrabovala indieké město Lakhnaú. Články vycházejí jako úvodníky 30. dubna (Dobytí Lakhnaú) a 25. května (Podrobnosti o zteči Lakhnaú).
20. a 30. dubna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články „Rozpočet pana Disraeliho“ a „Důležité britské dokumenty“. Články vycházejí 7. a 20. května.
29. dubna V dopise Engelsovi zdůrazňuje Marx velký význam hnutí za osvobození nevolníků, které se rozvíjí v Rusku.
6. května —
kolem 24. května
Marx je na návštěvě u Engelse v Manchesteru. Pro zlepšení svého zdravotního stavu jezdí na koni. Současně pracuje na „kapitole o kapitálu“.
14. a 25. května Když byla uveřejněna proklamace generálního guvernéra v Indii lorda Charlese Canninga, že bude avadhským držitelům půdy, kteří se zúčastnili povstání, zkonfiskována půda, píše Marx pro „New-York Daily Tribune“ dva články — o anexi avadhského království a o vlastnictví půdy v Indii. Články vycházejí jako úvodníky 28. května a 7. června.
27. května Marx píše o Bonapartových finančních machinacích a o silícím vojenském despotismu ve Francii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 11. června bez nadpisu.
Konec května —
6. července
Engels píše tři články o povstání v Indii. Články vycházejí jako úvodníky 15. (Povstání v Indii) a 26. června (Anglická armáda v Indii) a 21. července (Indická armáda).
31. května Marx žádá v dopise Lassalla, aby oznámil nakladateli Dunckerovi, že pro nemoc nemohl včas poslat rukopis prvního sešitu svého ekonomického díla, a píše, že se dá usilovně do práce. V témž dopise také Lassallovi sděluje své mínění o jeho knize „Filosofie Herakleita Temného z Efesu“ a ukazuje její závažné nedostatky.
Červen —
začátek srpna
Marxova žena a dcera Eleanora jsou nemocné a Marx nutně potřebuje peníze. S Freiligrathovou pomocí si opatřuje peníze na směnku, znějící na Engelsovo jméno a ihned posílá ženu na několik týdnů na léčení a zotavenou do lázni Ramsgate.
První polovina
června
Marx sestavuje věcný rejstřík ke svým ekonomickým rukopisům, které napsal od srpna 1857 do června 1858.
8., 11. a 18. června Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ tři články o Anglii. Dva z nich, „Situace britského obchodu“ a „Britská vláda a obchod s otroky“, vycházejí jako příspěvky dopisovatele 21. června a 2. července, jeden jako úvodník 25. června (Politické strany v Anglii. - Situace v Evropě).
Kolem 21. června Engels dokončuje rozsáhlou stať „Jezdectvo“ („Cavalry“) pro „Novou americkou encyklopedii“. Stať vychází v roce 1859.
29. června Po Brightově řeči v Dolní sněmovně píše Marx článek o daních v Indii. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ 23. července jako úvodník.
Asi koncem června Ve Freiligrathově bytě se Marx setkává s maďarským revolucionářem Klapkou.
Kolem 2. července Marx dostává z Ameriky dopis od Weydemeyera, který mu doporučuje Albrechta Kompa z New Yorku a informuje ho o stavu dělnického hnutí v Americe, o potížích, na které tam naráží vytvoření stálé proletářské organizace.
   Současně dostává Marx z New Yorku Kompův dopis. Komp mu oznamuje, že založil spolu s Friedrichem Kammem německý komunistický spolek. Žáaá o Marxovo dílo „Bída filosofie“, nezbytné pro propagaci vědeckého komunismu v Americe, a o čísla časopisu „Neue Rheinischc Zeitung. Politisch-ökonomische Revue“ [„Nově porýnské noviny. Politicko-ekonomická revue“]. Žádá také, aby Marx zůstal ve stálém styku se spolkem.
9. července Marx píše článek k návrhu zákona o likvidaci svrchované moci Východoindické společnosti v Indii, který přijala Dolní sněmovna. Článek vychází v „New-York Daily Tribune“ jako úvodník 24. července.
14. července Engels píše Marxovi, že se zabývá srovnávací fyziologií, fyzikou a jinými přírodními vědami. Dochází k závěru že nejnovéjší objevy v přírodních vědách stále víc potvrzuji správnost dialektickomaterialisticlcého přístupu ke studiu přírody. Ve studiu přírodních věd pokračuje Engels i v dalších letech.
Začátek srpna —
polovina listopadu
Marx pracuje na prvním sešitu svého ekonomického díla; píše novou variantu kapitoly o penězích. Přitom čte právě vydanou Maclarenovu knihu „Nástin dějin oběživa“.
6. a 10. srpna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o bankovním zákonu Roberta Peela z roku 1844. Články vycházejí jako úvodníky 25. (Anglický bankovní zákon z roku 1844) a 28. srpna (Obchodní krize a peněžní oběh v Anglii).
17. a 20. srpna Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ dva články o Číně a o obchodu s otroky na Kubě. Články nebyly uveřejněny.
31. srpna —
28. září
Marx píše čtyři články k historii obchodu s opiem v Číně a o tiencinskě mirové smlouvě. Články vycházejí v „New-York Daily Tribune“ 20.(Historie obchodu s opiem), 25. září (Historie obchodu s opiem) a 5. (Anglo-čínská smlouva) a 15. října, první tři jako úvodníky a jeden jako příspěvek dopisovatele nazvaný „Smlouva mezi Británií a Čínou“.
14. září Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Britský obchod a finance“. Článek vychází 4. října.
Kolem 17. září Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o povstání v Indii; článek vychází jako úvodník 1. října.
20. a 21. září Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o čínské smlouvě a článek s kritickými poznámkami k novému Mazzíniho manifestu. První článek nebyl uveřejněn, druhý, nazvaný „Nový Mazziniho manifest“, vychází v „New-York Daily Tribune« 13. října.
1. října,
29. a 31. prosince
Marx píše tři články o zrušení nevolnictví v Rusku. Jeden vychází jako úvodník 19. října 1858, další dva 17. ledna 1859 jako příspěvky dopisovatele s názvem „O osvobození rolníků v Rusku“.
2. října — 4. prosince Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ deset článků o vnitřní politice Pruska. Články „Pomatenost pruského krále“, „Regentství v Prusku“, „Nová vláda“ a „Situace v Prusku“ vycházejí 23. a 27. října, 3., 8., 24. a 27. listopadu a 3., 13. a 27. prosince.
7. října Engels píše Marxovi, že Jones stále těsněji spolupracuje s buržoazními liberály. Poznamenává přitom, že anglická dělnická třída je stále měšťáčtější, a odhaluje kořeny oportunismu v anglickém dělnickém hnuti. Úpadek chartismu a dočasné vítězství oportunismu v anglickém dělnickém hnutí Engels přímo spojuje s monopolním postavením Anglie na světovém trhu a s jejími rozsáhlými koloniálními državami.
8. — 21. října Marx a Engels ve svých dopisech hodnotí perspektivy proletářského hnutí na kontinentě.
Kolem 2. listopadu Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek „Soudní stíhání Montalemberta“; článek vychází 24. listopadu.
Polovina listopadu 1858
— 21. ledna 1859
Marx píše novou kapitolu „Zboží“, přepracovává kapitolu o penězích, rediguje konečný text celého rukopisu a dává mu název „Ke kritice politické ekonomie. První sešit. První kniha. O kapitálu. První oddíl. Kapitál všeobecně“. Rukopis posílá do Berlína nakladateli Dunckerovi. Místo původně plánovaných 5—6 tiskových archů má první sešit 12 tiskových archů, místo zamýšlených tří kapitol jen dvě —,‚Zboží“ a „Peníze čili prostý oběh“. Třetí kapitolu „Kapitál všeobecně“ se Marx rozhodl uveřejnit ve druhém sešitě.
Kolem 19. listopadu Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o Bonapartově návrhu na regulování cen chleba ve Francii. Článek vychází jako úvodník 15. prosince.
Konec listopadu Engels píše pro „New-York Daily Tribune“ článek, v němž shrnuje společenský a politický vývoj v Evropě v roce 1858 a konstatuje příznaky všeobecného politického oživení. Článek vychází jako úvodník 23. prosince.
14. a 21. prosince Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ článek o anglo-čínské mírové smlouvě a článek o poselství amerického presidenta Buchanana. Články nebyly uveřejněny.
17. a 29. prosince 1858
a 11. ledna 1859
Marx píše pro „New-York Daily Tribune“ články: „Otázka Jónských ostrovů“, „Vzrušení v Irsku“ a „Situace v Prusku“. Články vycházejí 6. a 11. ledna a 1. února 1859.