Karel Marx



„Morning Post“ proti Prusku. — Whigové a toryové


Londýn 14. května. Palmerstonův soukromý orgán „Morning Post“ dnes otiskl výhružný článek proti Prusku, v němž se mimo jiné píše:

„V dubnu 1854 bylo rozhodnutím tajné rady povoleno dovážet ruské výrobky do Spojeného království na neutrálních lodích. Prusko využilo tohoto povolení kupodivu rychle. Následující statistické údaje (převzaté z oficiálních tabulek, které byly předloženy parlamentu) srovnávají objem dovozu loje, konopí a lnu z uvedené země v letech 1853 a 1854. Zvýšení dovozu v posledním roce jasně ukazuje, jaké množství ruských výrobků si našlo cestu na britský trh přes Klajpedu a Gdaňsk bez ohledu na naši přísnou blokádu ruských přístavů v Baltském moři. Z Pruska bylo do Spojeného království dovezeno:

  1853 1854
  (v centech)        
lůj 54 253 955
konopí 3 447 366 220
len 242 383 667 879
lněné semeno (kvartery) 57 848 116 267

Tato čísla dostatečně ukazují význam tohoto nového obchodního odvětví pro Prusko. Výsledkem toho je, že Rusko přes naši blokádu může prodávat své výrobky stejně volně jako v době míru, kdežto my je musíme platit o 50% dráže, což pohltí poplatky a zisky pruských obchodníků. Přiznáváme, že naše nynější politika je značně nedůsledná. Nápravu však nelze vidět v tom, že zrušíme blokádu nepřátelských přístavů, nýbrž v tom, že pokud je to v naší moci, zničíme kontinentální obchod, pokud se vede přes pruské državy.“

Hnutí proti aristokracii v Anglii může mít jen jeden bezprostřední výsledek — že se dostanou ke kormidlu toryové, tj. specificky aristokratická strana. Ne-li, tedy nutně skončí několika whigovskými banalitami, několika zdánlivými správními reformami, které nestojí za řeč. Layardovo oznámení, že předloží rezoluce o „stavu národů“, a způsob, jak bylo toto oznámení v Dolní sněmovně přijato, daly podnět ke schůzím v City. Vzápětí po těchto schůzích následoval však Ellenboroughův návrh ve Sněmovně lordů, jímž toryové berou za svou tuto novou agitaci za reformu, aby se s její pomocí vyšplhali do vlády. Layard sám ve svém návrhu nahradil slova „aristokratické vlivy“ slovy „rodinné vlivy“, čímž učinil ústupek toryům. Každé hnutí mimo parlament nabývá uvnitř parlamentu formy hádky mezi oběma frakcemi vládnoucí třídy. V rukou whigů se Liga proti obilním zákonům stala nástrojem ke svržení toryů.[150] V rukou toryů se Sdružení pro správní reformu stalo nástrojem ke svržení whigů. Nesmíme ovšem zapomínat, že obě frakce tímto způsobem střídavě obětovaly jeden pilíř starého režimu za druhým, ale režim sám — třeba dodat — zůstal zachován. Již dříve jsme vyslovili názor, že jen toryové se dají donutit k velkým ústupkům, neboť jen za jejich vlády nabývá tlak zvenčí hrozivého, ba i revolučního charakteru.[a] Whigové představují pravou oligarchii v Anglii, vládu několika mocných rodů, jako jsou Sutherlandové, Bedfordové, Carlislové, Devonshirové aj. Toryové představují squireocracy, stranu junkerů, chcete-li, ačkoli mezi anglickým squirem a severoněmeckým junkerem je velký rozdíl. Toryové jsou proto nositeli všech staroanglických předsudků o církvi a státu, ochranářství a antikatolicismu. Whigové jsou osvícení oligarchové a nikdy neváhali zbavit se předsudků, které jim bránily získat státní úřady do dědičného nájmu. Whigové svým přátelským postojem vždy brzdili hnutí buržoazie; toryové svým přátelským postojem vždy vháněli lidové masy do náruče buržoazie a ta je dávala k dispozici whigům. V této chvíli není už mezi whigy a toryi žádný rozdíl, neboť toryové představují jakýsi plebs a whigové haute volée[b] aristokracie. Aristokratický plebs používá staroaristokratických úsloví a aristokratická haute volée liberálních frází. Ve skutečnosti však od pádu starých toryů (lord Bolingbroke aj.) stojí v čele strany parvenuové jako Pitt, Addington, Perceval, Canning, Peel a Disraeli. V řadách toryů byli vždy homines novi[c]. Když Derby (sám přeběhlík od whigů) vytvořil svou vládu, byla v ní, mimo něj, snad ještě dvě známá jména. Všichni ostatní byli prostí squirové a jeden literát. Naproti tornu whigové, kteří mžiknutím oka měnili podle okolností své kabáty a názory, kteří se sami stále zdánlivě obnovovali a proměňovali, nepotřebovali žádné nové lidi. Mohli zvěčnit svá rodinná jména. Podíváme-li se na celé anglické dějiny od „slavné“ revoluce roku 1688, zjistíme, že whigové jsou iniciátory zákonů namířených proti masám lidu, počínaje zákonem, který prodlužoval funkční období parlamentu na 7 let,[151] až po nejnovější zákon o pracovních domech[152] a tovární zákonodárství. Avšak whigovská reakce vždy působila ve shodě s buržoazií. Toryovská reakce byla zaměřena více proti buržoazii než proti masám lidu. Odtud pověst o liberalismu whigů.



Napsal K. Marx 14. května 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 227 z 18. května 1855
  Podle textu novin
Přeloženo z němčiny



__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Viz zde. (Pozn. red.)

b — vznešený svět, smetánku. (Pozn. red.)

c — noví lidé. (Pozn. red.)


150 Ligu proti obilním zákonům (Anti-Corn-Law League) založili roku 1838 manchesterští továrníci Cobden a Bright. Pod heslem úplné svobody obchodu usilovala Liga o zrušení obilních zákonů (viz poznámku [55]), aby dosáhla snížení dělnických mezd a oslabila hospodářské a politické pozice pozemkové aristokracie. V boji proti pozemkovým vlastníkům se Liga pokoušela využít dělnických mas. Tehdy však už nejvyspělejší angličtí dělníci začali formovat samostatné politické hnutí dělnictva (chartismus). Kampaň Ligy byla úspěšná. Peelova toryovská vláda obilní zákony zrušila, načež Liga zanikla. Avšak zrušení obilních zákonů způsobilo rozkol ve straně toryů a usnadnilo whigům dostat se v roce 1846 k moci.

151 Jde o parlamentní zákon z roku 1716 (Septennial Act), kterým bylo v zájmu whigovské oligarchie prodlouženo funkční období parlamentu ze tří na sedm let.

152 O pracovních domech viz poznámku [82].