Karel Marx
13. červen
Paříž 21. června
Znáte dost dobře pařížské obyvatelstvo, takže budete ono obvinění ze slabosti pokládat a priori[a] za směšné. Přesto chápu, že 13. červen je zvlášť v Německu naprosto nevysvětlitelný a že asi zavdává příčinu k všelijakým zlovolným pověstem.
Hlavní úlohu 13. června nehrál lid, ale „Hora“[359]. Ovšem za „Horou“ se zas skrýval tajný výbor[360], který ji popoháněl a víceméně přinutil Ledru-Rollina, aby hrál onu hlavní roli.
Hlavní chybou „Hory“ bylo, že si byla jista vítězstvím. Byla si jím jista natolik, že se domnívala, že se všechno vyřídí pokojnou manifestací. A tak dala vládě příležitost, aby nad ní zvítězila, aniž ji porazila. Průvod, který se valil od Château dʼEau přes bulváry, nebyl vůbec ozbrojen. Vláda, která byla svými špióny dokonale informována o všech podrobnostech, dala všechny důležité body potichu a nepozorovaně obsadit národní gardou, vincenneskými střelci a jinými vojenskými jednotkami. Průvod byl doslova obklíčen, takže i kdyby byl býval ozbrojen, nebyl by vůbec mohl klást odpor. A což teprve beze zbraní! Changarnier, který předem učinil všechna opatření, byl natolik moudrý, že nedal vyhlásit poplach. Naráz, jako mávnutím kouzelného proutku, byly všechny rozhodující body obsazeny vojskem.Je tedy pochopitelné, že se neozbrojené davy rozběhly na všechny strany a hnaly se pro zbraně, ale i sklady zbraní, připravené pro případ vzpoury, měla už vláda v rukou a dala je střežit vojskem. Tak bylo povstání zmařeno lstí. — To je celé tajemství tohoto dne, který nemá v dějinách francouzské revoluce obdoby. Možná, že jste v německých novinách četli o barikádách, které byly bez námahy dobyty. Tyto barikády se skládaly všehovšudy z několika židlí, jež byly hozeny na ulici, aby na okamžik zadržely jízdu, která udeřila na bezbranné šavlemi.
K tomu se připojily ještě jiné okolnosti, které učinily hanebný konec 13. června neodvratným.
V téže chvíli, kdy se v Conservatoire des Arts[361] Ledru-Rollin a jeho stoupenci konstituovali jako prozatímní vláda, činil tajný socialistický výbor totéž. Chtěl se prohlásit za komunu. Tedy ještě nebyla svržena existující moc, a už se povstání rozštěpilo na dva tábory, a co je důležité, lidová strana nebyla stranou „Hory“. Tento fakt sám vám mnoho vysvětlí. Tajný výbor chtěl zahájit povstání v noci už o několik dnů dříve. Tak by bývala byla vláda překvapena. „Hora“ se však ve spolku s „přáteli ústavy“ (Strana „National“)[362] postavila proti tomu. Chtěli se sami chopit iniciativy. Vystoupení Ledru-Rollina ve sněmovně[363] mělo být zárukou, že se „Hora“ rozhodla k vážným činům. Tak bylo jednak zlomeno bezprostřední odhodlání k činu a připravena pokojná manifestace, jednak, když lid viděl, jak se Ledru-Rollin v Národním shromáždění očividně zkompromitoval, domníval se, že má obrovské styky v armádě, důkladně připravený a dalekosáhlý plán atd. Jak byl tedy asi překvapen, když se ukázalo, že Ledru-Rollinova moc byla jen pouhý klam a že bezpečnostní a útočná opatření učinila jen vláda. Vidíte, jak se obě revoluční strany navzájem ochromovaly a klamaly. Vzpomínky lidu na víc než obojetné vystupování „Hory“ a zejména Ledru-Rollinovo v květnu a v červnu a konečně cholera, která zuřila zejména v dělnických čtvrtích, dílo dovršily. Konec konců je 13. červen 1849 jen odplatou za červen 1848. Tehdy „Hora“ opustila proletariát, tentokrát proletariát opustil „Horu“.
Třebaže 13. červen znamenal pro naši stranu v celé Evropě těžkou ránu, je jeho kladem to, že se kontrarevoluční strana Národního shromáždění bez velkého krveprolití — až na Lyon[364] — dostala k samovládě. Tato strana nejenže se rozpadne uvnitř, ale její krajní frakce se záhy octne v situaci, kdy se sama pokusí odhodit obtížné zdání republiky, a potom uvidíte, jak bude naráz smetena a jak se bude s ještě mohutnější silou opakovat únor.
Napsal K. Marx 21. června 1849
Otištěno v listu „Der Volksfreund“,
čís. 26 z 29. června 1849
Podpis: K. M-xPodle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — předem. (Pozn. red.)
360 Je tu míněna revoluční skupina uvnitř Komise dvaceti pěti — orgánu pařížského demokraticko-socialistického volebního výboru, kterou tvořili činitelé dělnických klubů a tajných společností. Demokraticko-socialistický výbor vedl v Paříži volební kampaň Hory ve volbách do francouzského Zákonodárného shromáždění 13. května 1849.
361 Conservatoire des Arts et Métiers [Konservatoř umění a řemesel] — učebný ústav v Paříži.
362 Je tu míněna „Demokratická společnost přátel ústavy“, organisace umírněných buržoasních republikánů, založená členy strany „National“ v době volební kampaně do francouzského Zákonodárného shromáždění; volby se konaly 13. května 1849.
363 Ve svém projevu v Zákonodárném shromáždění 11. června 1849 prohlásil Ledru-Rollin, že Hora je odhodlána hájit ústavu, bude-li třeba, i silou zbraní.
364 Mluví se zde o krvavém potlačení dělnického povstání v Lyonu, které vypuklo 15. června 1849 pod vlivem pařížských událostí z 13. června 1849.