Nová pruská ústava

Kolín 12. května. Jeden z trojice^{^[341]} vládnoucí z milosti boží a stanného práva, její postupimský člen, naoktrojoval loni v listopadu po rozehnání zástupců lidu ústavu; sněmovny, které se brzy nato sešly, ji měly revidovat. Jak známo, stihl nové zástupce lidu podobný osud jako staré; ti první byli rozehnáni Wrangelovými bodáky, ty druhé poslal Manteuffel domů prostou cedulkou, že jsou rozpuštěni.^{^[342]} Tím bylo i po revisi ústavy.

A tak má nyní křesťansko-germánský otec vlasti a jeho kumpáni, celá ta smečka urozených i neurozených, ořádovaných i neořádovaných povalečů, darmožroutů a upírů lidu zas volné pole a mohou si dělat, co chtějí.

Loni v listopadu musela ještě královská moc, byrokracie a junkeři pronášet všelijaké licoměrné řeči a dávat do Ústavy napohled velmi liberální paragrafy. Listopadová ústava musela vypadat tak, aby se na ni početně velmi zastoupená stupidní část takzvaného „pruského lidu“ dala nachytat.

Nyní jsou už takovéto jemné diplomatické ohledy zbytečné. Cožpak švagr Mikuláš už nestojí s 20 000 vojáků na německé půdě? Cožpak nejsou Drážďany rozmetány kanonádou? Cožpak neexistuje velmi těsný svazek se zbabělým utečencem v Königsteinu, s říšským Maxem v Mnichově,^{^[343]} s buldokem Arnoštem Augustem Hannoverským a s celou kontrarevoluční bandou v Německu i mimo ně?

Této chvíle využil tedy Hohenzollern co nejlépe. Dal pro své „milované“ poddane vypracovat novou ustavu a 10. kvetna ji potvrdil a naoktrojoval v Charlottenburgu.

Nejnovější královsko-pruská ústava, jediná poctivě míněná ústava, která má nadto tu výhodu před listopadovou, že má jen 17 paragrafů, praví...^{^[a]}

Napsáno 12. května 1849
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 297 z 13. května 1849

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Dále se pak v „Neue Rheinische Zeitung“ pod titulem „Nova pruská ústava“ uvádí královské nařízení z 10. května 1849, jímž se v celém Prusku vyhlašuje stav obležení a zavádějí stanné soudy. (Pozn. red.)

341 Marx má na mysli těsné vztahy tří reakčních monarchů — pruského krále, ruského cara a rakouského císaře.

342 Většina pruského Národního shromáždění, která proti královskému rozkazu o přeložení shromáždění do Brandenburgu pokračovala ve svém zasedání v Berlíně, byla 15. listopadu 1848 rozehnána vojsky generála Wrangela.

Druhá sněmovna byla rozpuštěna 27. dubna 1849 na základě nařízení vydaného Brandenburgovou a Manteuffelovou vládou a schváleného králem.

343 V pevnosti Königsteinu se ukrýval v době povstání v květnu 1849 saský král Bedřich August II., který uprchl z Drážďan.

„Říšský Max v Mnichově“ — bavorský král Maxmilián II., kterého někteří poslanci frankfurtského Národního shromáždění doporučovali jako kandidáta při volbě německého císaře.